____Zájmena v čínštině____

zajmenaSM

Osobní zájmena:

我   <wǒ>  

  <nǐ>   TY      您   <nín>   VY  (uctivá forma)

  <tā>   ON

  <tā>   ONA

  <tā>   ONA  (použití spíše sporadické)

_

我们   <wǒmen>   MY

你们   <nǐmen>   VY

他们   <tāmen>   ONI

她们   <tāmen>   ONY

它们   <tāmen>   ONA  (použití spíše sporadické)

oddeleni2

Přívlastňovací zájmena:

Vytváříme jednoduše přidáním částice <de> :    <wǒde>  MOJE

他是我朋友。   

<Tā shì wǒ de péngyǒu.>   

On být můj kamarád.

…více zde    jmennyprivlastekdeX

oddeleni2

zhegezheliSMFx

Ukazovací zájmena:

这个   <zhège>   TENTO   

这个多少钱?   

<Zhège duōshao qián?>   

Toto kolik peněz?

KOLIK TO STOJÍ?

POZOR: v kombinaci s  zpravidla vypouštíme :  这是什么?

 

那个   <nèige (nàge)>   TAMTEN, TAMTO

那个好。

<Nèige hǎo.>   

Tamto (být) lepší.

 

这个比那个好。

<Zhège bǐ nèige hǎo.>   

This compared to that (to be) better.

THIS IS BETTER THAN THAT.

POZOR: stejně jako u 这个:  那是什么?

 

这些   <zhèxiē>   TYTO   

这些东西很贵   

<Zhèxiē dōngxi hěn guì.>   

Tyto věci (být) drahé.

 

   <nàxiē>   TAMTY   

那些东西便宜一点   

<Nàxiē dōngxi piányi yìdiǎn.>   

Tamty věci (být) levnější trocha. 

TAMTY VĚCI JSOU O TROCHU LEVNĚJŠÍ.

oddeleni2

Zájmena spojená s místem:

这里,这儿    <zhèli, zhè’er>   TADY   

这里人很多。   

<Zhèli rén tài duō.>   

Tady lidí (být) příliš hodně.

TADY JE PŘÍLIŠ MOC LIDÍ.

 

那里,那儿   <nàli, nà’er>   TAM  

那里人少一点。   

<Nàli rén shǎo yìdiǎn.>   

Tam lidí (být) méně trocha. 

TAM JE LIDÍ O NĚCO MÉNĚ. viz. slovesa být

 

哪里,   <nǎli, nǎ’er>   KDE   

你在哪里?   

<Nǐ zài nǎlǐ?>   

Ty být (v) kde?

KDE JSI? 

oddeleni2

 Tázací zájmena:

 viz…   questionX

oddeleni2

 Neurčitá zájmena:

Slova jako NĚKDO, NĚKDY, NĚJAKÝ se vytvářejí za použití 有 <yǒu> MÍT, EXISTOVAT podle následující logiky:

有人觉得中文很难。

<Yǒu rén juéde Zhōngwén hěn nán.>

Existovat lidé myslet si čínština (být) těžká.

NĚKTEŘÍ LIDÉ SI MYSLÍ, ŽE ČÍNŠTINA JE TĚŽKÁ.

 

有时候觉得他真坏。

<Wǒ yǒu shíhou juéde tā zhēn huài.> 

Já existovat doba myslet si on opravdu (být) zkažený.

NĚKDY SI MYSLÍM, ŽE JE TO FAKT SVINĚ.

 

这里有的东西很好,有的东西不太好。 

<Zhèli yǒude dōngxi hěn hǎo, yǒude dōngxi bù tài hǎo.> 

Tady existovat věci (být) dobrý, existovat věci ne příliš dobrý.

NĚKTERÉ VĚCI TADY JSOU DOBRÉ, NĚKTERÉ VĚCI TAK DOBRÉ NEJSOU.

oddeleni2

Čínské ekvivalenty záporných zájmen I:

Na podobné logice jako neurčitá zájmena je vystavěn i jeden typ záporných zájmen…

这里没有 

<Zhèli méiyǒu rén.

Tady neexistovat člověk.

NIKDO TADY NENÍ.

 

没有人想去。

<Méiyǒu rén xiǎng qù.> 

Neexistovat člověk chtít jít.

NIKDO TAM NECHCE JÍT.

oddeleni2

Čínské ekvivalenty záporných zájmen II:

Otázková slova se v záporné větě mění na záporná zájmena (využití zejména v hovorové neformální řeči, jedná se v podstatě o neformální variantu vazby Nikdo Nic Nikam):

我没有什么问题。

<Wǒ méiyǒu shénme wèntí.> 

Já nemít žádný problém.

 

我没买什么

<Wǒ méi mǎi shénme.

Já nekoupil nic.

NIC JSEM NEKOUPIL. 

 

我不想

<Wǒ bù xiǎng shéi.> 

Já nemyslet (nestýskat si) nikdo.

NIKDO MI NECHYBÍ. 

oddeleni2

Čínské ekvivalenty záporných zájmen III:

什么问题没有。

<Wǒ shénme wèntí dōu méiyǒu.> 

Já co problém všechno nemít.

NEMÁM ŽÁDNÝ PROBLÉM.

 

我在北京谁都不认识。

<Wǒ zài Běijīng shéi dōu bú rènshi.> 

Já v Pekingu kdo všichni neznat.

V PEKINGU NIKOHO NEZNÁM.

Více zde:  nikdoNicNikamX-001

CC BY-NC-ND 4.0 This work is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.