Úvod: Slova

Úvod do lekcí: Čínská slova

V předchozí kapitole jsme si představili čínské znaky. Řekli jsme si, že se většinou skládají z fonetických a významových složek. Dohromady vytvoří celek, který má vizuální formu, výslovnost a význam (respektive většinou má znak víc významů, které vzájemně mohou, ale nemusí očividně souviset).

Abychom vytvořili plnohodnotné slovo, je většinou nutné spojit dva znaky. Pouze jednoduchá slova (papír, tužka, voda, čaj, být, jít, dívat se…) jsou jednoslabičná. Většina čínských slov je dvojslabičná.

Znaky se spojují nejčastěji těmito způsoby:

  • vzájemně se obohacující kombinacevlak je oheň plus vůzmotivace je rozhýbat plus mechanismusmobil je ruka plus přístroj… Pokračovat by se dalo donekonečna.
  • spojení slov podobného významu… plnohodnotné slovo divný dostaneme spojením zvláštní, zřídkavý a podivný
  • spojení slov s opačným významemvelikost je velký plus malýkolik je hodně plus málo

Objevování logiky čínských slov je dle mého názoru na studiu čínštiny to nejzajímavější. Otevírá to totiž dveře do zcela jiného způsobu myšlení – myšlení, které je založeno na hledání vztahů a souvislostí. Neznám žádný jiný jazyk, který by toto v takové míře umožňoval.

difangFiltrSM

Pro příklad vzájemně obohacujícího spojení se podívejte na slovo „místo“, které sestává ze znaků „země“ a „čtverec“.

oddeleni2

Další zajímavostí a nezvyklostí čínštiny je, že slova nejsou nutně svázána s jedním slovním druhem. Například takové 工作  <gōngzuò> může být jak „práce“, tak „pracovat“.

Slovní druh se odvíjí od pozice slova ve větě – o jaký slovní druh se jedná vytušíme ze slovosledu, který je v čínštině pevný a v podstatě velmi jednoduchý, ostatně jako celá gramatika.

 

oddeleni2

sipka2stred6 (kopie)sipka