Čas

timeX

 

Seznam témat

Kolik je hodin? Hodina (o´clock)
Kdy, někdy, když
Nejčastější určení času (roky, dny, měsíce, týdny)
Jak dlouho? Hodina (hour)
Dříve, poté
Nejprve, pak

 

 

NEJČASTĚJŠÍ URČENÍ ČASU (kolik je hodin?, dny, týdny, měsíce, roky, fáze dne)

Slova DOBA, ČAS, HODINA (délka trvání), KDY, KDYŽ, NĚKDY, JAK DLOUHO

DŘÍVE, POTÉ, NEJPRVE, PAK
____________________

Kdy, někdy, když

ShiHouCZ (kopie)

什么时候?<shénme shíhou?>  (jakou dobu) KDY?  

什么时候要去中国?   

<Nǐ shénme shíhou yào qù Zhōngguó?>

Ty kdy jet (do) Čína?

我六月份要去中国。  

<Wǒ liù yuèfèn yào qù Zhōngguó.>  

Já šestý měsíc jet (do) Čína.

Slovosled: Určení času zpravidla za podnětem, pokud jej nechceme zdůraznit (v takovém případě dáváme na začátek).

__________

NĚKDY / 有时候 <yǒu shíhou>, tedy “existující, vyskytující se dobu”.

Chová se jako jakékoli jiné určení času.

Můžeme zkrátit na 有时 <yǒu shí>.

我有时觉得你真聪明。    

<Wǒ yǒushí juéde nǐ zhēn cōngmíng.>   

Já občas myslet si ty opravdu (být) chytrý.

__________

KDYŽ / …的时候 <…de shíhou>  

Logika je postavena na bázi jmenného přívlastku.

Pro lepší pochopení nepřemýšlejte o …的时候 <…de shíhou> jako o spojce “když”, protože logika zde funguje tak, že pomocí přívlastku rozšiřujeme slovo “doba”.

Jmenný přívlastek je před slovem rozšiřovaným, proto i 的时候 <…de shíhou> je na konci určení času.

我小的时候不喜欢吃肉。    

<Wǒ xiǎo de shíhou bù xǐhuan chī ròu.>   

Já (být) malý de doba nemít rád jíst maso.   “Když jsem byl malý, nejedl jsem rád maso.”

Jak dlouho?

多长时间   <duō cháng shíjiān>   [jak_dlouhý_čas]

— můžeme zredukovat na 多久 <duō jiǔ>   [jak_dlouhý čas]   (viz otázkové slovo 多 v sekci otázková slova)

  • 你在捷克多久了?   <Nǐ zài Jiékè duō jiǔ le?>   [Ty_v_ČR_jak_dlouhý čas_aktualizační změna stavu le]   “Jak dlouho jsi v ČR?”
  • 你学中文学了多长时间了?   <Nǐ xué Zhōngwén xué le duō cháng shíjiān le?>   [Ty_studovat_čínštinu_studovat_le_jak_dlouhý_čas_le?] “Jak dlouho se učíš čínsky?”
Slovosled: všimněte si, že jak v případě první věty, tak v případě druhé – o něco brutálnější konstrukce, se určení délky trvání dává až za sloveso a jeho objekt, na rozdíl od určení času (dnes, letos).
Samozřejmě se dá délka trvání schovat také do jmenného přívlastku, což nám může otázku “Jak dlouho se učíš čínsky?” poměrně zjednodušit:
  • 你学多长时间的汉语?   <Nǐ xué duō cháng shíjiān de hànyǔ?>   [Ty_studuješ_jak_dlouhý_čas_částice pro jmenný přívlastek de_čínštinu?]… čili doslova… [Ty studuješ jak dlouhou čínštinu?] neboli “Jak dlouho se učíš čínsky?”
__________
V souvislosti s délkou trvání je třeba zmínit…
   小时   <xiǎoshí>   [hodina (délka trvání, hour)]
  • 一个小时 <yīge xiǎoshí> [jedna hodina]
  • 半个小时 <bànge xiǎoshí> [půl hodiny]
  • 一个半小时 <yīge bàn xiǎoshí> [hodina a půl]
Tedy pozor: [Hodina] ve významu “délka trvání” používáme  小时 <xiǎoshí>, nikoli  <diǎn> [o´clock] !!!
  • 你昨天学了多长时间的汉语?   <Nǐ zuótiān xué le duō cháng shíjiān de hànyǔ?>   [Ty_včera_studoval_jak dlouhou_čínštinu?]
  • 我昨天学了半个小时的汉语。   <Wǒ zuótiān xuéle bànge xiǎoshí de hànyǔ.>   [Já_včera_studoval_půlhodinovou_čínštinu.]
Nahoru
____________________

Dříve, poté

以前   <yǐqián>   [dříve]

  • 以前不是老师,现在也不是老师。   <Tā yǐqián bùshì lǎoshī, xiànzài yě bùshì lǎoshī.>   [On_dříve_není_učitel, teď_také_není_učitel.]
  • 我五年()不知道我想做什么工作。   <Wǒ wǔ nián (yǐ) qián bù zhīdào wǒ xiǎng zuò shénme gōngzuò.>   [Já_pět_let_dříve_ne_vědět_já_chtít_dělat_jaká_práce.]
  • 以前的女朋友是中国人。    <Wǒ yǐqián de nǚpéngyǒu shì Zhōngguórén.>   [Já (moje)_dřívější_přítelkyně_je_Číňanka.]

以后   <yǐhòu>   [poté]

  • 谁知道五年()电脑是什么样子。   <Shuí zhīdào wǔ nián (yǐ)hòu diànnǎo shì shénme yàngzi.>    [Kdo_ví_pět_let_poté (later)_počítače_jsou_jaký_vzhled (typ, druh, vzor).]   “Kdo ví, jak budou počítače vypadat za pět let.”

Nahoru
____________________

Nejprve…, pak…

先…,然后…    <xiān>… <ránhòu>…    [nejprve]… [pak]…

  • 我先喝点茶,然后去跑步。<xiān hē diǎn chá, ránhòu qù pǎobù.>   [Já_nejdřív_vypít_trochu_čaje, pak_jít_běhat.]
____________________

CC BY-NC-ND 4.0 This work is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.